Tak jsme konečně zase vyrazili…, je sice po sezoně, my to však vnímáme spíše jako výhodu. Cílem naší cesty byl Moravský kras s návštěvou Macochy. Vzhledem k tomu, že máme 2 děti, které neustále někde něco hledají a potřebují používat, což je ve zmenšeném prostoru obytného vozu někdy na nervy lezoucí, rozhodla jsem se tedy tentokrát věnovat zvýšenou pozornost a soustředěnost při balení a nakládání věcí do auta. Nakoupila jsem tedy několik plastových nádob (samozřejmě z recyklovaného plastu) a každému 3 přidělila. Jednu malou na hygienické potřeby, druhou větší na psací a jiné potřeby a třetí na oblečení. Boty měly svou vlastní. Napsala jsem seznam věcí a odevzdala jej našim holkám se slovy: „Ode dneška si balíte samy, co si nezabalíte, nemáte nebo nepotřebujete.“ Od této chvíle jsem tajně doufala, že naše výchova směřovaná i k samostatnosti nebyla promarněný čas.
Vše proběhlo relativně hladce…, po 6 velmi intenzivních hodinách, které se bohužel neobešly i bez drobného zvýšení hlasu, někdy mého, někdy mých dcer, když se dohadovaly, co si kdy která půjčila a kdeže ta či ona věc je. Huráá ve 22.00 vše sbaleno a nastěhováno do auta. Manžel přijel z práce.
Plán odjezdu je 7.30 hod. ráno. Plán jsme takřka dodržely, jen jsme se na chvíli zastavili v práci. Odjezd z kanceláře 9.30 hod. Svoji výhodu to mělo, a to snídani v naší oblíbené pekárně Veselo, kde je opravdu stále veselo. Starší dcera sice zůstala spát v obytňáku uprostřed náměstí a že jí máme přinést loupák. O hodinu a 2 koláčky později vyrážíme směr Moravský kras.
Po cestě je samozřejmě ještě potřeba provést nákup do zásoby, abychom náhodou nestrádali. Při odchodu z obchodu mám pocit, že jedeme na samotu u lesa, kde v okolí 100 km nebude možnost jakéhokoli jídla či pití.
Před druhou hodinou odpolední jsme v kempu. Teď přijde ta nejdůležitější část dne.., vybrat v prázdném kempu to nejlepší a strategicky nejvýhodnější místo pro náš obytňák. Holky se toho ujaly s nadšením, škoda jen, že se neshodnou. Po další půlhodině a zhodnocení, na které straně kempu jsou lepší sociálky a kuchyňka, vyndáváme vyrovnávací klíny a dron, vše se hlavně musí zdokumentovat, ať jsou ty správné záběry na webovky. Vybalování se díky bohu obešlo bez většího neklidu. Vybalili jsme a je čas na řádný odpočinek.
V Jedovnici jsem před pár lety již byli. Kemp Olšovec se nachází na kraji obce Jedovnice. Od doby, kdy jsme zde byli naposledy, kemp prošel rekonstrukcí. Jsou zde 2 budovy se sociálním zázemím. Budova hned vedle recepce je zrekonstruovaná. Naproti recepci je restaurace, která však při našem pobytu byla již zavřená. Druhá budova, která se nachází na opačné straně kempu oproti recepci je sice ještě staršího data, nicméně v naprosté čistotě včetně kuchyňky, kde k mému úžasu byly i čisté houbičky na nádobí včetně utěrek a nádoby s jarem.
V sezoně je na zdejším rybníku v nabídce spousta aktivit, včetně nabídky šlapadel a vodních lyží. Kolem rybníka je asi 5 kilometrová naučná stezka. Nebudu rozepisovat vše, co se zde dá podniknout, to si každý může zvolit sám v místě dle svých představ. My se rozhodli, že druhý den ráno vyrazíme na kolech na Macochu a navštívíme Sloupsko-šosůvské jeskyně. V běžné sezoně je potřeba zarezervovat si místa s dostatečným předstihem. My jsme koupili lístky den předem na 14.20 hod.
Z kempu jsme vyjížděli kolem desáté, cesta na kole s dětmi nebyla úplně příjemná, cyklostezka je značena po silnici 3. třídy, kde k naší nelibosti byl docela provoz. Náročná není, jen příjezd k Macoše je trochu prudší, takže jsme jej absolvovali s jednou přestávkou na svačinu.
Stojany na kola zde jsou, jen předpokládám, že v sezoně jejich počet nestačí. Došli jsme si zakoupit lístky i na lanovku, která vede právě od vyhlídky na Macochu, která je úžasná, k vchodu do jeskyní. Dá se dojet na kole, nicméně my jsme v rámci zachování rodinné pohody zvolili lanovku, která byla naprosto prázdná. Na vyhlídce jsme si dali oběd, koupili pohledy a dokonce jsme je zvládli i napsat. Je fajn, když tuto „povinnost“ psaní pohledů můžete už přehodit na děti. Děti psaly a my s manželem jsem tento čas trávili naprosto smysluplně u aperolu a piva. Po výstupu z lanovky jsme dojeli ještě na Skalní mlýn na kávičku, měli jsme hodinku čas před prohlídkou. Bohužel se cesta neobešla bez opětovného protestu naší mladší dcery, že už nikam nejede a že jí to nebaví, nutno dodat, že tento její zásek proběhl kvůli zákazu zmrzliny. Objednali jsme si kávu a lívance, vytěsnili v myšlenkách lehce naštvanou dceru na hřišti a těšili se na prohlídku.
Asi při třetím soustu jsem pojala podezření, že je potřeba vyjet zpátky, abychom se stačili vrátit včas. Můj manžel ještě dopíjel kávu…, musela jsem s dětmi vyrazit napřed. Zpět u vchodu do jeskyní jsme byly s dcerami 40 minut před začátkem, manžel dojel 5 minut po nás. Uff, stihli jsme to.
Bylo krásně, tak jsme se před vstupem slunili a povídali si o tom, co nás čeká. Čas jsme také využili k nákupu upomínkových předmětů, manžel byl nadšen.
A už nás svolávají, jdeme. Mám sice trochu problém s rouškami, nicméně si je spořádaně nasazujeme. Určitě bych chtěla upozornit, že je potřeba mít s sebou nějaké to oblečení navíc, v jeskyních je asi 8 stupňů. Sice se již nějakou dobu otužujeme, ale půjčená mikina od paní s prodejny se suvenýry je fajn. Došlo totiž na má slova, co si nesbalíš, to nemáš nebo nepotřebuješ. Holky a já jsme oblečení měly…
A teď vážně.. Jeskyně opravdu stojí za návštěvu, vidět Macochu zespoda s produkcí hudby je opravdu nezapomenutelný zážitek. Pověst, která se k propasti váže vás také nenechá úplně v klidu. Po vstupu na loďky, na kterých se jeskyněmi projíždí, se najednou ocitnete tak trochu v jiném světě.
Pro mě to je pohádková země, kde bydlí skřítci a víly, které hlídají spodní vodu, protože ta je pro život nezbytná. Když vám pak do této myšlenky pustí skladbu AVE MARIA, jste v háji. Najednou máte slzy dojetí a ani nevíte proč.
V nabídce je možnost několika tras včetně zážitkové, my zvolili klasickou hodinovou prohlídku. Za nás super.
Cesta zpět do kempu proběhla také víceméně bez útrap, opět s jednou přestávku v kopci. Po dojezdu se šly ještě naše děti ,obdivované lidmi v zimních bundách, vykoupat. Sláva otužování!!
Těším se na další den. Fakt.